Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po debute crust/grinderov ATARAXIA a digipackovej reedícii štvorskladbového proma SYNTHETICALLY REVIVED, na ktorom sme v roku 2002 mohli počuť, ako sa dá u nás zareagovať na vtedajšiu tvorbu USBDM veličín DISGORGE, MALIGNANCY alebo DEVOURMENT, je tu ďalší výstrel Slovenskej metalovej armády, povolanej k tomu, aby domáca tvrdá hudba mohla predviesť svetu svoj potenciál.
Päťčlenná svorka ACT ON DISPUTES z Nového Mesta nad Váhom v zložení Krejn vokál, Anusis gitara a sprievodný vokál, Corpse gitara, Fredo basa a sprievodný vokál a Paul bicie spolu hrá od jesene 2014 a debutuje päťskladbovým EP. Už v úvode upúta kvalitným, tvrdým a plným, dunivým zvukom z hlohoveckého štúdia Blazy Records, na takýchto mlaďasov fakt dobré. Úderná, nadupaná a agresívna hudba znie pomerne súčasne, dalo by sa tu hovoriť o náreze na báze groove, death metalu a hard coru, s hutnými riffmi a nádielkou v súčasnosti obľúbených breakdownov či zasekávačiek.
Silným momentom je kolekcia viacerých prevažne brutálnych vokálov, od growlov cez ťažké hrdelné polohy, dôjde však aj na šepot, recitáciu alebo viac – menej melodicky odspievaný part. Osviežením je viacero atmosférických pasáží, plusom celkový tlak a výrazná basgitara. Skladateľské schopnosti predpovedajú ACT ON DISPUTES sľubnú budúcnosť, pre ktorú by sa hodilo zapracovať na angličtine v textoch, a celkovo tento nový príspevok k domácej extrémnej scéne hodnotím pozitívne.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.